V případě vojenského ohrožení východního křídla NATO by Česká republika sehrála klíčovou roli jako tranzitní a logistické centrum pro spojenecké jednotky. Podle bezpečnostních expertů by se ihned zvýšila pohotovost ozbrojených sil, spustil by se krizový režim a Ústřední krizový štáb by koordinoval ochranu kritické infrastruktury. Dálnice D1, D2, D5 a D11 by byly primárně vyhrazeny pro vojenské konvoje, vlakové spoje by sloužily přesunu tisíců vojáků a těžké techniky směrem k polské a slovenské hranici.

Občané by cítili dopady hned – zvýšená přítomnost armády a policie, omezení v dopravě, možné kybernetické útoky a dezinformační kampaně. Nemocnice by musely odsunout neakutní zákroky kvůli přípravě na příjem zraněných vojáků. Média by přešla na krizové vysílání a distribuce pohonných hmot by přešla pod státní kontrolu.

Mobilizace by nebyla automatická, ale při eskalaci by mohla zahrnovat selektivní nasazení civilistů do logistických, zdravotnických a strážních útvarů. Stát by mohl zavést pracovní povinnost pro zaměstnance strategických firem. Experti upozorňují, že i když přímý útok na Česko je málo pravděpodobný, země by se stala terčem kybernetických operací a hybridních hrozeb kvůli své strategické roli.

Současně by mohla přijít další uprchlická vlna z Ukrajiny. I když Česko v minulosti úspěšně integrovalo téměř půl milionu uprchlíků, dnes je ochota soukromého sektoru a obyvatel nižší. Experti také kritizují politické rozhodnutí zrušit Krizový informační tým a oddělení přípravy občanů k obraně, což podle nich oslabuje celkovou připravenost státu.