Plán na vývoj společné evropské stíhačky šesté generace, známý jako FCAS, byl oficiálně zrušen poté, co se hlavní průmyslové partneři – francouzská firma Dassault a německo-španělský konsorcium Airbus – nedokázaly dohodnout na rozdělení rolí a technologií. Projekt, zahájený v roce 2017 Německem a Francií a později rozšířený o Španělsko, měl do roku 2040 nahradit stíhačky Rafale a Eurofighter. Měl být klíčovým krokem směrem k obranní soběstačnosti EU a snížení závislosti na amerických systémech.

Přes předběžné dohody z konce roku 2022 se neshody mezi firmami a jejich vládami neukončily. Německý kancléř Friedrich Merz v únoru 2026 zpochybnil nejen pilotovanou podobu budoucí stíhačky, ale i její celkovou potřebu v éře dronů. Tento postoj se stal klíčovým momentem konce projektu. Elysejský palác později potvrdil, že Paříž bude i nadále podporovat francouzské firmy v ambiciózních evropských projektech, které odpovídají francouzským bezpečnostním zájmům.

I přes zrušení hlavního letounu se země zavázaly pokračovat ve vývoji souvisejících systémů – konkrétně bezpilotních dronů a integrované datové sítě pro armádu. Celkové náklady na projekt se odhadovaly na 100 miliard eur. Agentura DPA označila zrušení za politickou porážku, zejména pro francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který byl jedním z hlavních iniciátorů celého úsilí.