Ilustrace historických povodní a bouřek v Česku s časovou osou od 19. století po současnost, zobrazující pokles počtu obětí přes rostoucí počet extrémních počasových jevů.
Ilustrace historických povodní a bouřek v Česku s časovou osou od 19. století po současnost, zobrazující pokles počtu obětí přes rostoucí počet extrémních počasových jevů.

Lidé přežívají extrémy lépe než dřív, díky včasným varováním je to užitečný kontext pro kolegu sledujícího klima.

Počasí zabíjí méně lidí než dřív Tok příběhu a hlavní fakta

Meziletá studie analyzovala počasové katastrofy v Česku od roku 1851, při nichž zemřelo alespoň 20 lidí. Celkem bylo identifikováno 13 takových událostí, z nichž téměř polovina byla způsobena povodněmi. Hlavním cílem výzkumu bylo zjistit, zda častější meteorologické extrémy kvůli změně klimatu vedou k vyššímu počtu obětí. Překvapivě se ukázalo, že od roku 2000 nedošlo k žádné události s více než 20 oběťmi, ačkoli extrémní jevy se objevují častěji. Klíčovou roli hraje pokrok v meteorologii – schopnost předpovídat extrémy a včas varovat veřejnost výrazně snížila riziko hromadných tragédií. Poslední událost překračující hranici 20 obětí byly povodně v roce 1997.

Fakta

  • Studie analyzovala počasové události v Česku od roku 1851, při nichž zemřelo alespoň 20 lidí – celkem 13 případů.
  • Největší počasovou tragédií byla blesková povodeň v západních Čechách v květnu 1872 s 244 oběťmi.
  • Od roku 2000 nedošlo v Česku k žádné počasové události s více než 20 oběťmi díky lepším předpovědím a varovným systémům.
  • Poslední událost s více než 20 oběťmi byly povodně na Moravě a ve Slezsku v červenci 1997, které stály 61 lidí.
  • Železniční katastrofa ve Stéblové v listopadu 1960 (118 obětí) a letecká nehoda v Praze-Suchdole v říjnu 1975 (80 obětí) byly způsobeny silnou mlhou.

Vizuální vysvětlení zpráv od Canto. Při tvorbě mohou pomáhat nástroje AI. Redakční zásady