Takový šnek je jedním z deseti tisíců, takže pro přírodovědce nebo studenta biologie je tu klidný kus souvislostí ke společnému čtení.
Školák našel raritního šneka Tok příběhu a hlavní fakta
Desetiletý Jan Kabát z pražské Základní školy Masarykova objevil během vzdělávacího programu suchozemského šneka s levotočivou ulitou – genetickou raritu, která se vyskytuje jen zřídka. Podle Ladislava Davida z Domu přírody v Oldřichově jde o mimořádně vzácný nález, možná první tohoto druhu v dané lokalitě. Většina šneků má ulitu pravotočivou, což ztěžuje páření levotočivých jedinců kvůli nesouladu pohlavních orgánů.
Šnek byl před týdnem nalezen jako součást vzdělávacího úkolu, který lektor původně považoval za nesplnitelný. Nyní je chován v Domě přírody v Oldřichově, kde slouží jako výuková pomůcka pro děti. Odborníci zatím nevědí, zda se jedná o konkrétní druh páskovky, ale potvrzují, že jde o genetickou výjimku.
Zachování jedince je prioritou – šnek zůstane v péči ekologů, dokud bude žít. Národní muzeum v Praze má zájem o ulitu po jeho smrti. Zároveň se hledá možnost najít mu partnera, protože páření s pravotočivými šneky je téměř nemožné. Inspirací je i minulá kampaň z Nového Zélandu, kde byl hledán partner pro podobného šneka.
Fakta
- Desetiletý Jan Kabát našel v Praze šneka s levotočivou ulitou.
- Levotočivá ulita je genetickou raritou, vyskytuje se jen u jednoho z deseti tisíců šneků.
- Šnek je chován v Domě přírody v Oldřichově a slouží pro vzdělávací programy.
- Národní muzeum v Praze má zájem o ulitu po smrti šneka.
- Odborníci hledají možnost najít šnekovi partnera kvůli obtížím s pářením.
Vizuální vysvětlení zpráv od Canto. Při tvorbě mohou pomáhat nástroje AI. Redakční zásady
