Noční snímek z družice ukazuje kruhové gravitační vlny šířící se z oka tajfunu Sinlaku do horních vrstev atmosféry, zviditelněné díky airglow.
Noční snímek z družice ukazuje kruhové gravitační vlny šířící se z oka tajfunu Sinlaku do horních vrstev atmosféry, zviditelněné díky airglow.

Změna v horních vrstvách atmosféry dává kolegovi meteorologovi nebo příteli sledujícímu počasí klidný kontext ke společnému čtení.

Družice zachytila gravitační vlny u Sinlaku Tok příběhu a hlavní fakta

Supertajfun Sinlaku v dubnu 2026 vyvolal neobvyklé atmosférické gravitační vlny, které se šířily až do stratosféry. Tyto vlny, zachycené družicemi NASA a NOAA, byly pozorovatelné díky přirozenému světlu airglow – jevu, kdy atomy a molekuly ve vyšších vrstvách atmosféry vyzařují světlo po excitaci slunečním zářením. Snímky pořízené přístrojem VIIRS na polární družici NOAA-20 ukázaly radiální vlny šířící se z oka bouře, tvarově připomínající kužel. Zároveň přístroj AIRS na družici Aqua zaznamenal tepelné signály těchto vln ve stratosféře 13. a 14. dubna.

Fakta

  • Družice NOAA-20 zachytila gravitační vlny od supertajfunu Sinlaku 12. dubna 2026 pomocí přístroje VIIRS.
  • Vlny byly viditelné díky přirozenému světlu airglow a slabému měsíčnímu svitu (Měsíc osvětlen z 25 %).
  • Gravitační vlny se šířily radiálně a vzhůru, ve tvaru kužele, až do stratosféry.
  • Přístroj AIRS na družici Aqua zaznamenal tepelné vyzařování těchto vln ve stratosféře 13. dubna 2026.
  • Sinlaku během 24 hodin před snímkem zesílil z kategorie 2 na kategorii 5.
  • Vědecká pracovnice Joan Alexanderová uvedla, že gravitační vlny mohou pomoci monitorovat zesilování bouří nad oceánem.

Vizuální vysvětlení zpráv od Canto. Při tvorbě mohou pomáhat nástroje AI. Redakční zásady