V roce 1958 představila automobilka Ford koncept Nucleon – osobní automobil poháněný malým jaderným reaktorem. Vize byla jednoduchá: auto by mělo ujet až 8 000 kilometrů bez nutnosti doplňovat palivo. Místo tankování by řidič navštívil servis, kde by vyměnili celý energetický modul. V době, kdy věda oslavovala jadernou energii jako základ budoucnosti, zněl takový koncept logicky.

Koncept byl inspirován úspěchy jaderné ponorky USS Nautilus nebo civilní lodi NS Savannah. Vlády a inženýři tehdy uvažovali o jaderných vlacích, letadlech i kosmických lodích. Ford Nucleon měl být logickým pokračováním této vize do každodenního života. Kabina byla posunuta dopředu, zatímco v zadní části měl být umístěn reaktor s ochranným stíněním.

Přestože se koncept objevil na veřejnosti a vyvolal obrovský zájem, nikdy nebyl postaven funkční prototyp. Hlavním důvodem byly bezpečnostní rizika. Jaderný reaktor vyžaduje silné stínění z těžkých materiálů, což by zvýšilo hmotnost vozu na nerealistickou úroveň. Navíc nehoda by mohla vést k úniku radiace – problém, na který inženýři neměli odpověď.

V následujících desetiletích se ukázalo, že miniaturizace jaderných reaktorů má fyzikální limity. Sen o jaderném autě tak zůstal v představách konstruktérů. Dnes je model Nucleon expozicí v muzeu – symbol dob, kdy lidstvo věřilo, že atom vyřeší téměř všechno.